Přírodní vědy moderně a v týmu

Kyselinotvorné a zásadotvorné oxidy

Metodický list pro učitele

Cíle:

1. Rozšíření znalostí pro nadané

2. Využívání moderního instrumentálního vybavení v propojení s ntb

3. Analýza výsledků měření

    

Časová dotace:

Práce je určena na dvě hodiny laboratorního cvičení nebo na dvě vyučovací hodiny. Nadaný může pracovat sám, ale i ve dvojici nebo trojici.

Co musíme připravit pro jednu trojici:

Zapnutý ntb s otevřeným zadáním práce, SPARKlink, senzor pH, pH sonda, frakční baňka, dělicí nálevka, krystalizační miska, 2 stojany, 2 svorky a 2 držáky, sifonová lahev s hadičkou, 2 bombičky s CO_2, lžička_, tyčinka

Je vhodné pracovat v chemické laboratoři.

Chemikálie:

Siřičitan sodný, kyselina chlorovodíková (učitel ji žákovi nalije do dělicí nálevky), oxid vápenatý

Průběh vyučovací hodiny:

• Žáci pracují samostatně podle návodu

• Učitel může pracovat s ostatními žáky, pouze občas kontroluje výsledky měření

Hodnocení:

Hodnotíme správně vyplněný laboratorní protokol a přesnost provedení experimentu.

Poznámky:

• Pomůcky si opravdu důkladně připravte před hodinou!

• Žáci na základní škole nemají zařazeno téma kyselinotvorných a zásadotvorných oxidů. Vzhledem k tomu, že se objevuje v různých chemických soutěžích, považujeme za vhodné s ním nadané žáky seznámit.

• Učitel musí žákovi pomoci pouze v případě reakcí s kyselinou chlorovodíkovou z důvodu bezpečnosti.

• V práci se objevuje množství informací, které žáci znají z osmého ročníku, ale je vhodné je před prací zopakovat.

• Práci doporučujeme zařadit na začátku devátého ročníku po ukončení tématu pH.

Výsledky:

            SO₂ a CO₂ jsou kyselinotvorné oxidy a pH se při jejich vzniku snižuje.

CaO je zásadotvorný oxid a jeho pH se při rozpouštění ve vodě zvyšuje.